Gravitační výtah
Proč připomínám tento lidový pojem – fyzikou podloženou skutečnost ?
Při televizním sledování závodů Světového poháru (SP) v alpském lyžování, jsme pravidelně televizními sportovními komentátory zahlcováni množstvím informací, které nás mají nejenom nabudit ke sledování dění na obrazovce, ale též poučit o technice jízdy jednotlivých závodníků – top 10. Výroky k technice v podání komentátorů jsou někdy trochu v rozporu s biomechanickými aspekty.
Někdy si připadám, tak jako samotní komentátoři, v říši divů, když po vyjmenování všech technických negativ jízdy jmenovaného závodníka, od komentátorů zazní „kde tu rychlost nabral...jak to, že dosáhl tak vynikajícího času ?". Konkrétně toto zaznělo od komentátora při závodě super-G ve Vailu (US), v druhém kole jízdy Teda Ligetyho.
Zmíněný závodník, podle komentátorů, nedodržel ideální stopu od branky k brance, ale jel poněkud delší stopou.
Výrok komentátora „ Kde tu rychlost nabral" si žádá vysvětlení, neboť longer line, shorter time, je jakoby v rozporu s fyzikou. Brachistochrona - část prosté cykloidy je pro někoho vzdáleným pojmem, i když ve fyzice je po dlouhá léta známým (Johann Bernoulli roku 1696).
Problém zrychleného výjezdu u oblouku jako důsledek tak zvaného gravitačního výtahu lze najít u mnohých biomechaniků. Odkazujeme na práci prof. G. Twardokense: „Universal Ski Techniques",Reno 1992 str. 296. Připomínám, že „Longter line, shorter time " platí v lyžování pro branky mimo spádnici.
Z praktiků se technikou zrychleného výjezdu z oblouku zabýval vizionář a konstruktér lyží Reihard Fischer – Snowrider, které se staly vzorem lyží Ergo. Bohužel jeho představy a nápady nenašly sluchu funkcionářů Svazu lyžování : „ Přece nás nebude poučovat zahradník z Dolního Rakouska, kde sotva znají sníh".
Též my propagátoři „Hanáckého oblouku" to známe.
K 2
- Sdílej:
